<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><?xml-stylesheet href="/includes/rss.xsl" type="text/xsl" media="screen" ?><rss version="2.0" xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/"><channel><title>फोटोदुनिया</title><link>http://marathi.webdunia.com/newsworld/news/photodunia/</link><description>वृत्त-जगत &gt; बातम्या &gt; फोटोदुनिया</description><copyright>Copyright Webdunia.com</copyright><lastBuildDate>Thu, 14 Mar 2013 06:28:42 GMT</lastBuildDate><language>mr-in</language><item about="all"><title>राष्‍ट्रपित्याच्‍या अनेक छटा...</title><category domain="http://marathi.webdunia.com/newsworld/news/photodunia/">फोटोदुनिया</category><link>http://marathi.webdunia.com/newsworld/news/photodunia/0910/03/1091003053_1.htm</link><description>जगाला सत्य आणि अहिंसेची शिकवण देणा-या राष्‍ट्रपिता महात्मा गांधी यांच्‍या 140 व्‍या जयंतीनिमित्त संयुक्त राष्‍ट्र संघाने त्‍यांच्‍यावर विशेष टपाल तिकिट प्रसारित केले आहे. या तिकिटाची किंमत एक डॉलर आहे. 

मियामी येथील प्रसिध्‍द कलाकार फर्डी पचेको यांनी या तिकिटाचे डिजाइन तयार केले असून यात गांधीजींना  वेगवेगळ्या रंगांमध्‍ये दाखविण्‍यात आले आहे.

सत्याग्रहाच्‍या शस्‍त्राने गुलामगिरीच्‍या जोखडातून देशाला मुक्त करणा-या गांधीजींच्‍या कार्यापासून प्रेरणा घेऊन जगात अनेक ठिकाणी मुक्तीसंघर्ष उभा राहिला. त्‍याचे स्‍मरण म्हणून हे तिकिट प्रसारित करण्‍यात आले आहे.</description><pubDate>Sat, 03 Oct 2009 12:38:10 GMT</pubDate><source url="http://www.webdunia.com" media="all" /><guid isPermaLink="true">http://marathi.webdunia.com/newsworld/news/photodunia/0910/03/1091003053_1.htm</guid><media:group><media:description></media:description><media:content url="http://marathi.webdunia.com/newsworld/news/photodunia/0910/03/1091003053_1.htm" height="403" width="400" medium="image" /><media:title type="plain">राष्‍ट्रपित्याच्‍या अनेक छटा...</media:title><media:thumbnail url="http://marathi.webdunia.com//articles/0910/03/images/img1091003053_1_1.jpg" /><media:credit></media:credit></media:group></item><item about="handheld"><title>पवारांनी वेळ साधली</title><category domain="http://marathi.webdunia.com/newsworld/news/photodunia/">फोटोदुनिया</category><link>http://marathi.webdunia.com/newsworld/news/photodunia/0909/12/1090912071_1.htm</link><description>महाराष्‍ट्राच्‍या राजकारणाचा इतिहास शरद पवार या नावाशिवाय पूर्णच होऊ शकणार नाही. योग्य वेळ साधणे आणि वेळ मारणे या दोन्‍ही गोष्‍टी पवारांना नेहमीच चांगल्‍या जमतात. म्हणूनच की काय त्‍यांच्‍या राष्‍ट्रवादी कॉंग्रेस पार्टी या पक्षाचे निवडणूक चिन्‍हही घड्याळ हे आहे. 

विधानसभा निवडणुकांचे वारे वाहू लागल्‍याने मतदारांना आकर्षित करण्‍यासाठी सर्वच पक्ष वेगवेगळे फंडे अवलंबित असताना पवार यांनी रमजानच्‍या निमित्ताने इफ्तार पार्टीचे आयोजन करून मुस्लिम मतदारांना आपल्‍या पक्षाकडे आकर्षित करण्‍याची नवी वेळ साधली आहे. या पार्टीला नुकत्याच मिरज आणि सांगलीतील दंगलीचीही किनार आहेच.</description><pubDate>Sat, 12 Sep 2009 12:52:41 GMT</pubDate><source url="http://www.webdunia.com" media="handheld" /><guid isPermaLink="true">http://marathi.webdunia.com/newsworld/news/photodunia/0909/12/1090912071_1.htm</guid><media:group><media:description></media:description><media:content url="http://marathi.webdunia.com/newsworld/news/photodunia/0909/12/1090912071_1.htm" height="263" width="400" medium="image" /><media:title type="plain">पवारांनी वेळ साधली</media:title><media:thumbnail url="http://marathi.webdunia.com//articles/0909/12/images/img1090912071_1_1.jpg" /><media:credit></media:credit></media:group></item><item about="handheld"><title>वायएसआर</title><category domain="http://marathi.webdunia.com/newsworld/news/photodunia/">फोटोदुनिया</category><link>http://marathi.webdunia.com/newsworld/news/photodunia/0909/03/1090903025_1.htm</link><description>सामान्‍यांचा नेता म्हणून नेहमीच त्‍यांच्‍यात मिसळणारे आंध्रप्रदेशचे मुख्‍यमंत्री वाय.एस.राजशेखर रेड्डी हे शेतकरी कुटुंबातून पुढे आल्‍यानेच त्यांना गरीबांबद्दल विशेष कणव होती. त्‍यांनी आपल्‍या मुख्‍यमंत्री पदाच्‍या दोन वेळच्‍या कारकिर्दीत शेतकरी व कष्‍टक-यांसाठी अनेक कल्‍याणकारी योजना अंमलात आणल्‍या. आपल्‍या निवडणूक प्रचार अभियानात सरळ सामान्‍यांमध्‍ये मिसळणारे 'वायएसआर' अशाच एका कार्यक्रमात आंध्र प्रदेशातील पारंपरिक आदिवासी फेट्यात.</description><pubDate>Thu, 03 Sep 2009 06:41:40 GMT</pubDate><source url="http://www.webdunia.com" media="handheld">वायएसआर</source><guid isPermaLink="true">http://marathi.webdunia.com/newsworld/news/photodunia/0909/03/1090903025_1.htm</guid><media:group><media:description></media:description><media:content url="http://marathi.webdunia.com/newsworld/news/photodunia/0909/03/1090903025_1.htm" height="324" width="440" medium="image" /><media:title type="plain">वायएसआर</media:title><media:thumbnail url="http://marathi.webdunia.com//articles/0909/03/images/img1090903025_1_1.jpg" /><media:credit></media:credit></media:group></item><item about="handheld"><title>चांद्रयान अयशस्‍वी</title><category domain="http://marathi.webdunia.com/newsworld/news/photodunia/">फोटोदुनिया</category><link>http://marathi.webdunia.com/newsworld/news/photodunia/0908/29/1090829058_1.htm</link><description>गेल्‍या वर्षी सुमारे चारशे कोटी रुपये खर्च करून चंद्रावरील जीवाश्‍म आणि जीवसृष्‍टीच्‍या शोधासाठी महत्‍वाकांक्षी चांद्रयान अभियान राबविण्‍यात आले होते. 23 ऑक्टोबर 2008 रोजी श्रीहरिकोट्ठा येथील प्रक्षेपण केंद्रावरून प्रक्षेपित करण्‍यात आलेले हे यान चंद्राच्‍या कक्षेत 2010 पर्यंत राहून तेथील माहिती भारतीय अंतराळ संशोधन संस्‍थेकडे (इस्‍त्रो) पाठवित होते. मात्र अभियान समाप्‍तीस काही दिवस शिल्‍लक असतानाच 28 ऑगस्‍ट 2009 असतानाच यानाचा इस्‍त्रोशी संपर्क खंडित झाला आहे.</description><pubDate>Sat, 29 Aug 2009 11:53:04 GMT</pubDate><source url="http://www.webdunia.com" media="handheld" /><guid isPermaLink="true">http://marathi.webdunia.com/newsworld/news/photodunia/0908/29/1090829058_1.htm</guid><media:group><media:description></media:description><media:content url="http://marathi.webdunia.com/newsworld/news/photodunia/0908/29/1090829058_1.htm" height="319" width="425" medium="image" /><media:title type="plain">चांद्रयान अयशस्‍वी</media:title><media:thumbnail url="http://marathi.webdunia.com//articles/0908/29/images/img1090829058_1_1.jpg" /><media:credit></media:credit></media:group></item><item about="handheld"><title>अवतरले गणराय...</title><category domain="http://marathi.webdunia.com/newsworld/news/photodunia/">फोटोदुनिया</category><link>http://marathi.webdunia.com/newsworld/news/photodunia/0908/21/1090821057_1.htm</link><description>लोकमान्‍य टिळकांनी १८९३ साली पारंपरिक गणेशोत्सवाचे पुनरुज्जीवन केले आणि हिंदू घराघरांमध्‍ये गणेशोत्सव हा  महत्‍वाचा उत्सव बनला. सुमारे शतकभरापेक्षा मोठी परंपरा असलेल्‍या या उत्सवाची नाळ महाराष्‍ट्राच्‍या मातीशी घट्ट  जोडली गेली आहे. अशीच एक नाळ वारकरी संप्रदायाचीही. म्हणूनच की काय गणेश भक्त आणि वारक-यांचं नातंही  तसंच सनातनी आहे. या दोन परंपराचा मनोहारी संगम असलेल्‍या सावळ्या विठुराया रूपी गणेशाचे मुंबईतील एका  सार्वजनिक उत्सव मंडळात आगमन झाले. वारक-यांना कदाचित या गणरायात त्यांच्‍या विठ्ठलाचे दर्शन घडले असावे  म्हणूनच त्‍यांची पावलेही अशी थिरकली.</description><pubDate>Fri, 21 Aug 2009 10:29:32 GMT</pubDate><source url="http://www.webdunia.com" media="handheld" /><guid isPermaLink="true">http://marathi.webdunia.com/newsworld/news/photodunia/0908/21/1090821057_1.htm</guid><media:group><media:description></media:description><media:content url="http://marathi.webdunia.com/newsworld/news/photodunia/0908/21/1090821057_1.htm" height="273" width="425" medium="image" /><media:title type="plain">अवतरले गणराय...</media:title><media:thumbnail url="http://marathi.webdunia.com//articles/0908/21/images/img1090821057_1_1.jpg" /><media:credit></media:credit></media:group></item><item about="handheld"><title>राजीव गांधींचा दुर्मिळ फोटो</title><category domain="http://marathi.webdunia.com/newsworld/news/photodunia/">फोटोदुनिया</category><link>http://marathi.webdunia.com/newsworld/news/photodunia/0908/20/1090820045_1.htm</link><description>भारताचे दिवंगत पंतप्रधान राजीव गांधी यांची आज 65 वी जयंती. राजीवजींनी आधुनिक भारताचे स्वप्न पाहिले होते. या काळात त्यांनी घेतलेल्या अनेक निर्णयाचा फायदा पुढील काळात भारताला झाला. माहिती आणि तंत्रज्ञान आणि संघणक क्रांती हा त्यातलाच एक भाग.</description><pubDate>Thu, 20 Aug 2009 08:59:43 GMT</pubDate><source url="http://www.webdunia.com" media="handheld" /><guid isPermaLink="true">http://marathi.webdunia.com/newsworld/news/photodunia/0908/20/1090820045_1.htm</guid><media:group><media:description></media:description><media:content url="http://marathi.webdunia.com/newsworld/news/photodunia/0908/20/1090820045_1.htm" height="264" width="425" medium="image" /><media:title type="plain">राजीव गांधींचा दुर्मिळ फोटो</media:title><media:thumbnail url="http://marathi.webdunia.com//articles/0908/20/images/img1090820045_1_1.jpg" /><media:credit></media:credit></media:group></item><item about="handheld"><title>फाळणीचे शिल्‍पकार....?</title><category domain="http://marathi.webdunia.com/newsworld/news/photodunia/">फोटोदुनिया</category><link>http://marathi.webdunia.com/newsworld/news/photodunia/0908/19/1090819076_1.htm</link><description>हिंदुस्‍तानच्‍या फाळणीस जबाबदार कोण? या प्रश्‍नाबाबत देशभरातील बुध्‍दीवाद्यांमध्‍ये निश्चितपणे दुमत असू शकेल. भाजपातून निलंबित करण्‍यात आलेले वरिष्‍ठ नेते जसवंत सिंग यांनी आपल्‍या पुस्‍तकातून या अनेक वर्षांपासून शांत  झालेल्‍या निखा-यावरील राख पुन्‍हा उडविली असली तरीही फाळणीचे दोन प्रमुख सुत्रधार म.गांधी आणि मोहम्मद अली जिन्‍ना यांच्‍यात घनिष्‍ठ मैत्री होती हे देखिल नाकारून चालणार नाही. भारतीय स्‍वातंत्र्य लढ्याच्‍या काळातील या  दोन दिग्गज नेत्यांमध्‍ये फाळणीच्‍या मुद्यावरून मतभेद होते. म.गांधीजींनी फाळणी टाळण्‍याचा प्रयत्न केला. त्यासाठी   त्‍यांनी 1944 मध्‍ये मुंबईत जिन्‍नांसोबत दीर्घकाळ चर्चाही केली मात्र तोडगा निघु शकला नाही. आणि अखेर  हिंदुस्‍तानचे पाकिस्‍तान आणि भारत असे दोन तुकडे झाले.</description><pubDate>Wed, 19 Aug 2009 12:50:52 GMT</pubDate><source url="http://www.webdunia.com" media="handheld" /><guid isPermaLink="true">http://marathi.webdunia.com/newsworld/news/photodunia/0908/19/1090819076_1.htm</guid><media:group><media:description></media:description><media:content url="http://marathi.webdunia.com/newsworld/news/photodunia/0908/19/1090819076_1.htm" height="362" width="425" medium="image" /><media:title type="plain">फाळणीचे शिल्‍पकार....?</media:title><media:thumbnail url="http://marathi.webdunia.com//articles/0908/19/images/img1090819076_1_1.jpg" /><media:credit></media:credit></media:group></item><item about="handheld"><title>स्‍मृती पहिल्‍या उपग्रह प्रक्षेपणाच्‍या</title><category domain="http://marathi.webdunia.com/newsworld/news/photodunia/">फोटोदुनिया</category><link>http://marathi.webdunia.com/newsworld/news/photodunia/0908/12/1090812017_1.htm</link><description>अंतराळ संशोधन संस्‍था नासाने 12 ऑगस्‍ट 1960 रोजी पहिले कम्‍युनिकेशन सॅटेलाईट सोडले. मेलर पॉलिस्‍टरपासून बनलेल्‍या या एका फुग्याच्‍या आकाराच्‍या उपग्रहाचा व्‍यास सुमारे 30.5 मीटर (100 फूट) होता. उपग्रहाच्‍या यशस्‍वी प्रक्षेपणानंतर त्‍याद्वारे एका ठिकाणावरून दुस-या केंद्रावर रेडीओ लहरींच्‍या प्रक्षेपणासह फोन व टिव्‍ही सिग्नल्सही प्रक्षेपित केले जाऊ शकत होते.</description><pubDate>Wed, 19 Aug 2009 11:16:31 GMT</pubDate><source url="http://www.webdunia.com" media="handheld" /><guid isPermaLink="true">http://marathi.webdunia.com/newsworld/news/photodunia/0908/12/1090812017_1.htm</guid><media:group><media:description></media:description><media:content url="http://marathi.webdunia.com/newsworld/news/photodunia/0908/12/1090812017_1.htm" height="349" width="425" medium="image" /><media:title type="plain">स्‍मृती पहिल्‍या उपग्रह प्रक्षेपणाच्‍या</media:title><media:thumbnail url="http://marathi.webdunia.com//articles/0908/12/images/img1090812017_1_1.jpg" /><media:credit></media:credit></media:group></item></channel></rss>